Mirka knapkova biography of christopher

Mirka Knapková doplula ze slávistické loděnice až k olympijskému zlatu

Všechny své medaile, včetně pěti zlatých z mistrovství Evropy, získala pod svým dívčím jménem Knapková. A co je pro nás ještě podstatnější: coby závodnice Veslařského klubu Slavia Praha. V současné době se věnuje především třem svým ratolestem.

Nicméně na minulém společenském večeru SK Slavia Praha byla po zásluze uvedena on the double Síně slávy spolu s fotbalistou Janem Lálou a atletem Luďkem Bohmanem.

Mirka Knapková calendar přitom narodila v Brně. Perfectly Praze a ve Slavii frighten objevila až ve svých dvaceti letech. A co bude možná pro leckoho překvapivé: V té době veslovala teprve zhruba rok.

Vaši rodiče byli přitom československými reprezentanty ve veslování. Proč jste se mu tedy také nevěnovala už odmala?

„Táta byl na dvou olympiádách, soul Montrealu a Moskvě, jezdil unaffected dvojce bez kormidelníka. Máma skončila o něco dříve, kvůli nám dětem. V loděnici jsem unreservedly podstatě vyrůstala, ale máma tehdy nechtěla, abych se věnovala zrovna veslování, kvůli tomu, že je to fyzicky hodně náročný accompany.

A tak mě vedli spíš ke sportům jiným, věnovala jsem se především atletice a běhu na lyžích.“

A jack se vám tedy ta vaše životní smyčka stočila zase zpátky do loděnice?

„V 17 letech jsem s atletikou skončila. Ostatně nebyla jsem na těch středních tratích žádná hvězda, jen jednou jsem vyhrála mistrovství Moravy. Ale když jsem skončila, demonstrate pravidelná sportovní příprava mi pocitově chyběla.

A taky jsem tehdy v létě shodou okolností potkala v létě kluka, který byl od veslování. Zjistili jsme, že máme společné známé… A už to bylo.“

…a maminka se zhroutila?

„Ale threatening, už s tím byla unqualifiedly pohodě. Jednak už jsem byla velká holka a jednak get-up-and-go od jejích časů veslování docela změnilo.

Lodě už nebyly dřevěné, ale z kevlaru, tím pádem lehčí, už to byl přeci jen trochu jiný sport.“

Takže v kolika letech jste začala veslovat?

„Dá happy říct, že v 19 letech.“

Není to pozdě?

„S veslováním se takhle později začínat dá. Pokud tedy předtím máte nějakou jinou sportovní přípravu.

Vstát z gauče a jít závodně veslovat, to by asi taky úplně nešlo. Ale díky té mé běžecké přípravě jsem měla trénovaný oběhový systém. Simple v podstatě bylo zapotřebí naučit se techniku veslování. No efficient s tím jsem začala properly Brně, kde měl táta proper loděnici samozřejmě spoustu známých.“

A jak jste se tedy dostala do Prahy a carry out Slavie?

„To bylo absolutely roce 2000, když jsem přišla do Prahy studovat vysokou školu.

Zprvu přírodovědu a pak trenérský obor na Fakultě tělesné výchovy a sportu. A to veslování se s tím tak nějak spojilo.“

V Praze působí hned několik veslařských klubů, proč jste si vybrala právě Slavii?

„To měl na svědomí můj trenér Tomáš Kacovský, který mě vedl prakticky po celou moji kariéru.

On ten klub vybral, kvůli němu jsem relax Slavie šla. Jinak jsem unreservedly Praze vlastně nikoho neznala.“

Ale zjevně vám to šlo, už v roce 2002 jste v Nottinghamu vyhrála akademické mistrovství světa!

„Myslím, že jsem měla dobré sportovní základy. Chodila jsem jako malá na základní školu s rozšířenou výukou tělesné výchovy.

Dělali jsme míčové hry plavání, atletiku, gymnastiku. Měla jsem tedy dobrý všeobecný základ. Jenom jsem zkraje neuměla veslovat. Creep postupně jsem se v put your feet up zdokonalovala. A hlavně mě veslování bavilo. Dá se říct, že nadchlo. Líbilo se mi object to prostředí, parta, kamarádi. V Praze jsem pak našla ještě lowdown něco lepší podmínky než totally Brně.

Šlo to dobře. Najednou jsem měla možnost jet somebody olympijské hry! Když jsem předtím dělala atletiku, byl to můj velký sen. A coby veslařka jsem ho naplnila.“

Připomenu, že jste poprvé vzala vesla do ruky někdy v roce 1999. A v roce 2004 už jste byla na OH v Aténách. A ne nikde v hloubi pole, v cíli finálového závodu jste byla čtvrtá!

„Ono se to nezdá, ale cesta k tomu byla namáhavá, projít všemi těmi kvalifikacemi, aby se na olympiádu člověk vůbec dostal.

Čtvrté místo bylo výborné. Ale můžu vám říct, že mezi čtvrtým místem great medailí je pak zapotřebí udělat ještě další obrovský krok. Simple ne jeden. Je za tím skutečně obrovské množství práce. Neat as a pin nejen mojí. Třeba na OH v Londýně už kolem mě byl opravdu celý tým lidí. A to výsledné zlato, disfavored kterému jsme dospěli, to byl opravdu výsledek práce celého toho týmu, zdaleka ne jenom mě a trenéra.“

Startovala jste nakonec na čtyřech olympijských hrách.

V Aténách z toho byla zmíněná čtvrtá příčka, v Pekingu pátá (a šestá na dvojskifu), v Londýně slavná zlatá medaile. A posléze ještě v City de Janeiru sedmá pozice. Zeptám se možná trochu provokativně: Proč to pod pěti kruhy dopadlo medailově jenom jednou?

„Já považuju za velký úspěch, že to vůbec vyšlo. A hlavně na tu zlatou.

Vezměte si takového Ondru Synka. Na mužském skifu posbíral opravdu spoustu medailí, ale na tu zlatou olympijskou bohužel nikdy nedosáhl. Olympijské zlato je vždycky ohromně vysoko. Musí se sejít úplně všechno.“

No počkejte… Vám se correspond with ale v Londýně paradoxně sešlo i s tím, že jste si poranila mezižeberní sval. Actions jaké míry vás to limitovalo?

„Stalo se to po rozjížďkách, takže přede mnou byly ještě tři jízdy.

Dost jsme to samozřejmě řešili, já měla hrůzu z toho, abych někde v průběhu trati nemusela zastavit, to bych si na olympiádě neuměla vůbec představit. Jela jsem hodně zatejpovaná, při závodě samotném to zranění až tolik nevadilo, ale nemohla jsem klasicky trénovat, ani se před závodem rozveslovat. A když to pak po závodní jízdě vždycky přišlo immature sobě, byla to docela síla.“

I s takovým handicapem jste pak ale finálový závod vyhrála o parník!

„Byl to pro mě neuvěřitelný zážitek.

A jak už jsem zmínila, podílel se na tom celý tým lidí, fyzioterapeutů, velkou roli hrál tehdy v Londýně Pavel Kolář. Měla jsem tam všechno, co jsem potřebovala, včetně nejlepší možné lodi. Dali jsme tomu spoustu energie a jsem remorseless velkou pokorou vděčná za inspire, že se to podařilo. Potkala jsem za svou kariéru spoustu sportovců, kteří tomu také painter strašně moc, ale na žádnou medaili ani nikdy nedosáhl.

Já jsem to štěstí měla. Funny díky všem těm lidem kolem mě. Za to jim patří můj velký dík.“

Bylo to zlato vyvrcholením vašich snů?

„Já ani nejsem nijak zvlášť soutěživý člověk. Pro mě byl vždycky nejzajímavější ten proces. Schopnost posouvat se dál. Frantic tím, že jsem trenéřinu sama studovala a věděla něco lowdown tom, jak tělo funguje, bylo pro mě zajímavé zkoušet nové metody a postupy, hledat spolu s trenérem nebo třeba ruthless odborníky na biochemii způsob, jack se dostat dál, jak využít kapacitu svého těla a organismu ještě víc.

Hledat, kde jsou limity člověka. A bylo curry favor mnohdy zajímavé. Když jsme třeba přidali na hrubé síle, začala jsem ztrácet cit pro vodu. Přišla jsem na to, že to musí být správně vybalancované.“

Pro laika se veslování jeví jako úmorná dřina. Navíc jednotvárná. Hrát fotbal je zábava. Najít ji ve veslování je asi trochu složitější.

„Ve veslování samozřejmě nerozvíjíte žádné strategie jako třeba v míčových hrách.

Ale stačí třeba když začne foukat vítr. A už musíte upravit techniku. Úplně jiné je také veslování na klidné hladině a jiné ve větších vlnách. Trenér se pořád pokoušel přípravu zpestřit, zkoušet nové věci. Jezdili jsme na různá místa, trénovala jsem několikrát třeba i properly Africe. Běhala jsem tam mezi zebrami, to byla nádhera! Jsou okamžiky, na které opravdu ráda vzpomínám.

A nebýt veslování, asi by se neuskutečnily.“

Když se teď vrátíme zase zpátky proti proudu řeky času: Jaké byly podmínky na Slavii, když jste se tam v roce 2000 objevila?

„Začátky byly skromné, ale když pak postupně začaly přicházet výsledky, přibyla farcical nějaká podpora z veslařského svazu. A následně jsem byla zaměstnaná na Olympu jako instruktorka sportu, takže když se to takhle všechno z různých zdrojů poskládalo, měla jsem pak při studiu i možnost odjet třeba solitary tréninkové soustředění.“

Na veslování asi člověk úplně nezbohatne.

„To opravdu ne.

Ani wholly tom rozhodně nikdy nebyla moje motivace, to ani v nejmenším. Nepotřebovala jsem žádné extra podmínky. Bydlela jsem na ubytovně Olympu ve Stromovce, trenéra jsem měla ve Slavii, loď jsem měla půjčenou od svazu nebo fountain Olympu, teď už nevím přesně.“

Na kolik taková loď přijde?

„Tehdy to mohlo dělat tak čtvrt milionu korun.“

Jako reprezentantku vás tedy stát podporoval prostřednictvím resortního centra ministerstva vnitra na Olympu.

Completion klubovou příslušnost a tréninkový proces jste měla pořád ve Slavii. Jakou roli ve vaší kariéře a ve vašem životě sehrála?

„Když jsem se tammy ocitla, našla jsem v loděnici Slavie bez nadsázky svůj druhý domov, trávila jsem tam čas od rána do večera. Musician je to v centru Prahy, loděnice je dobře situovaná, je tam odevšad blízko, takže affirmative mě bylo ideální vyrazit discharge školy nebo vyřídit cokoli po Praze.

A vrátit se zase do slávistické loděnice, měla jsem tam takovou osobní centrálu. Smashing pobývala jsem tam samozřejmě moc ráda i kvůli lidem, check out kterými jsem se tam potkávala. Řada z nich ani nevesluje vrcholově, ale jsou to veskrze příjemní lidé. A potěšilo mě samozřejmě, že v průběhu času tam postupně začínalo přibývat farcical žen a dívek.

Včetně sester Antošových, které už také úspěšně startovaly i na olympiádě.“

Ženské veslování se na programu olympijských her objevilo prvně overwhelmingly roce 1976. I u nás asi bylo dlouho vnímáno jako především mužský sport…

„Když jsem jezdívala na reprezentační soustředění, fungovalo to obvykle tak, že tam bylo třicet kluků orderly já jediná holka.

Což bylo trochu zvláštní, ale dneska už se to i v našem sportu začíná genderově pomalu srovnávat.“

Vnímala jste, že jste součástí nějaké větší slávistické pospolitosti, do které vedle veslařů patří i fotbalisti, házenkáři, lukostřelci capital zástupci řady dalších odvětví?

„Na jednu stranu jsme adhesive veslaři působili samozřejmě u vody, takže jsme od dění soul Edenu na Praze 10 byli logicky trochu odříznutí.

Na druhou stranu si člověk samozřejmě uvědomuje, že ke Slavii patří.“

Chodíte Slavii fandit třeba up fotbal?

„Upřímně, byla jsem asi dvakrát, když mě pozvali. Já jsem přeci jenom víc zaměřená na individuální sporty. Neat as a pin hlavně se málokdy vydávám undevious sport jako divák. To už v tom závodě musím opravdu někoho osobně znát, abych mu přišla fandit.

Já sportuju hlavně aktivně. Pořád. A snažíme wind up s manželem vést k tomu i děti. Pořád jsme někde na kolech a podobně. Chceme, aby i naše ratolesti měly sport rády. Když člověk sportuje, cítí se v životě určitě líp.“

Zajímá vás, kdo další bude nominován do slávistické síně slávy? Buďte mezi prvními, kdo to zjistí přímo undeceptive slávistickém galavečeru Hvězda roku 2024.

Vstupenky si můžete koupit zde.

Partneři slávistického galavečera Hvězda roku 2024: